Princip tohoto zapínání se zdá nesmírně primitivní, přesto je natolik účinný, že se s ním setkáváme v tolika modifikacích nejrůznějších výrobků v textilním, automobilovém, potravinářském, obuvnickém průmyslu a v mnoha dalších odvětvích výroby.
Přitom šlo o docela náhodný počin jistého George de Mestrala v roce 1941. Bylo to v těžkém období válečného běsnění, jemuž se díky neutralitě alespoň částečně vyhnulo Švýcarsko. Pan Mestral se vracel z vycházky se svým psem a jeho srst byla obalena chuchvalci bodláků. Jistě si umíte představit, jak značnou sílu musíte vyvinout, abyste odstranili bodláčí z huňatého kožichu, podnikavý Švýcar zkoumal bodláčí pod mikroskopem a trvalo mu zhruba 8 let, než vyrobil první prototyp suchého zipu, na jehož povrchu bylo umístěno několik tisíc drobných háčků a na druhém kusu zas drobná očka.
Vynález byl patentován v roce 1955 a byl pojmenován jako „velcro“, což je spojení dvou francouzských slov velours a rochet, tedy samet + háček. Nejprve se suchý zip vyráběl z bavlněné tkaniny, o několik let později již z umělého nylonového vlákna a tento způsob prakticky přetrval do dnešní doby.
Odvětví letectví a kosmonautiky je pověstné tím, že využívá nejmodernějších technologií. A právě v polovině 60. let se tento vynález objevil na palubách kosmických lodí k přidržování plastových sáčků s nářadím a potravinami. Mimochodem, v současné době slouží jako materiál k uchycení solárních panelů na některých stacionárních družicích.
A technologie je to skutečně převratná, některé typy zvládnou odolat smykovému tření tak, že zip o rozměru 3 x 5 cm udrží předměty o hmotnosti 1000 kg!
Vynálezu si povšimla i obuvnická společnost Puma a začala šít výrobky s tímto revolučním zapínáním. V roce 1968 se na trhu objevily vůbec první tenisky se suchým zipem a byl o ně tak velký zájem, že je začaly vyrábět další firmy a v polovině 80. let se již prodávaly i v Československu.
Dnes nás provází tento vynález na bundách, kalhotách, obuvi, peněženkách, zapínáme s ním batohy, upínáme nejrůznější přezky a spony a je pro nás něčím tak samozřejmým, jako docela obyčejný papír.